Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejen Jiří Paroubek má právo vědět, kdo ho soudí

14. 03. 2010 23:18:45
Dva soudy rozhodly, že životopisná data soudců, konkrétně členství v bývalé KSČ jsou pouze osobních věcí soudců. Nikomu do této minulosti údajně nic není. S konečnou platností tak rozhodl Nejvyšší správní soud. Jeho verdikt může zvrátit pouze Ústavní soud. Fakt, že k takovému rozhodnutí česká justice dospěla téměř po dvou desetiletích svobody, vyvolává naléhavé otázky. Opravdu občan NEMÁ právo vědět základní profesní údaje o těch, kdo rozhodují o právech a povinnostech jiných? Skutečně je ústavně zaručené právo na informace limitováno soukromím jednotlivce, i když ten vykonává funkci veřejného činitele v postavení soudce? Nemáme tedy právo vědět, kdo nás soudí?

Je veřejně známé, že jak Jiří Paroubek, Mirek Topolánek se v poslední době několikrát ocitli před soudci. Jako každý jiný občan. Na rozdíl od nich však běžní občané nemohli využít informací, které jsou si tito dva pánové schopni o soudcích obstarat. Vždyť jen vzpomeňme, jak se Jiřímu Paroubkovi podařilo znevěrohodnit soudce, jenž rozhodoval, zda byla ČSSD poškozena plukovníkem Kubicem a jeho zprávou. Běžný občan žádnými prostředky, jak se k dopídit k informacím, zda soudce nemůže být podjatý, nedisponuje. Musí se spolehnout, co se sám dozví.

Přitom demokratický právní stát stojí a padá na důvěře občanů v právo. Nedostatek této důvěry podlamuje základní hodnoty demokratické společnosti svobodných a rovnoprávných občanů. Nejde ovšem jen o důvěru v platné právo, ale i o důvěru v instituce, které jsou povolány zajišťovat vymahatelnost tohoto práva. Těmito institucemi jsou nezávislé a nestranné soudy, jejichž úloha je v moderních právních řádech nenahraditelná.

České soudnictví se vyznačuje významnou nabobtnalostí. V Evropě jen stěží naleznete stát, který by měl na počet obyvatel více soudců. Také naše soudní soustava je podivuhodně složitá, čtyřstupňová, završená pro jistotu hned dvěma nejvyššími soudy a ještě vedle nich zcela svébytným soudem ústavním. V tomto soudním zmatku je každý občan na začátku soudního řízení poučen, že má právo vznést k osobě soudce výhrady podjatosti. Jen nestranný soudce totiž může rozhodovat spravedlivě. Jeho nestrannost je předpokladem jeho nezávislosti. K vyloučení soudce přitom postačují pouze pochybnosti o jeho nestrannosti, není třeba dokázat skutečnou podjatost. Dostáváme se tak ke klíčové otázce. Jak může běžný občan vznést výhrady k osobě soudce, jestliže o něm nemůže vědět prakticky nic?

Zcela se ztotožňuji s požadavkem, aby strukturované životopisy členů justice, zahrnující jasně vymezený okruh informací, byly veřejné a umístěny na internetu. Nejde jen o otázku členství v bývalé KSČ (ministerstvo informacemi o bývalých komunistech v taláru údajně má). Tato otevřenost posílí vztah důvěry občanů k soudům. Ve Spojených státech se na procesu výběru soudců podílí široká veřejnost. Adepti soudního taláru jsou podrobeni prověřování jak ze strany vládní administrativy, tak nevládních organizací. Morální integrita a životní postoje kandidátů sehrávají mimořádný vliv při úvahách o jmenování soudcem. Po druhé světové válce probíhal v Německu velmi otevřený průběh denacifikace i na straně příslušníků nacistické justice a nestal se přitom honem na čarodějnice.

Naznačený problém přesahuje pouhou otázku členství v bývalé KSČ. Právo na informace má v daném případě přednost před právem na soukromí soudců. Jejich informační povinnost není samozřejmě bezbřehá. Údaje o členství v zákonem prohlášené zločinecké organizaci KSČ by ovšem podle mého přesvědčení měla být známa. Soudci přeci nejsou nuceni rozhodovat o právech a povinnostech jiných. Mohou působit v advokacii, ostatních právnických profesích. Když však již usilují rozhodovat o jiných, měli by zpřístupnit i základní informace o sobě samotných. Ono novodobé zaklínadlo nezávislostí soudců, s jehož pomocí si soudci mnohdy úspěšně obhajovali své platové poměry, v tomto případě působí přesně opačně. Netransparentnost justičních osob podlamuje jejich nezávislost. Nezbývá proto než doufat, že shora uvedený rozsudek nebude konečný a jeho správnost posoudí Ústavní soud.

Stanislav Polčák

advokát

Autor: Stanislav Polčák | neděle 14.3.2010 23:18 | karma článku: 20.30 | přečteno: 1495x

Další články blogera

Stanislav Polčák

Čapí hnízdo a předčasné úsudky

Zahájení šetření OLAF projektu Čapího hnízda z impéria ministra Babiše zapůsobilo jako rozbuška. „Problematické“ užití evropských peněz se ještě automaticky nerovná „podvodné“. Ovšem kdo už dnes prohrává, je česká žurnalistika.

8.3.2016 v 11:26 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 700 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Martin Bělík

Pohled na volby očima marketéra

Nechci hodnotit programy stran ani jejich kvalitu a kandidáty. Chci se jen trochu zamyslet, proč byli úspěšní a proč ne. A také bych přidal zamyšlení pro mladé o sociálních sítích.

24.10.2017 v 0:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 |

Otto Černý

Kdepak přistěhovalci, národe švédský, vy sami.

Švédskem otřásá skandál. Úspěšný a oblíbený programový ředitel švédského kanálu TV 4 byl svými kolegyněmi nařčený ze sexismu, rasismu, homofobie a sexuálních obtěžování.

23.10.2017 v 21:17 | Karma článku: 34.60 | Přečteno: 1328 | Diskuse

Iva Kabosch

Chci premiéra s koulema aneb ne machiavellismu v praxi!

Otevřený dopis Andreji Babišovi v jeho médiu. Chcete mluvit s občany, tak tady mě máte. Čtěte, reflektujte, diskutujte, reagujte. A hlavně: buďte chlap, nefňukejte a makejte!

23.10.2017 v 21:13 | Karma článku: 21.12 | Přečteno: 758 | Diskuse

Jan Dvořák

Časy se překotně mění. Švejk narazil zpochybněním IQ třetiny voličů

Ano, nastal čas klást si vyšší cíle. A hlavně, už nešvejkovat, a makat. Když nadávat na nové poměry, tak otevřeně, bez dvojsmyslů, aby bylo jasné, jak to myslíte, že nejste anarchistický bořič, ale konstruktivní buřič, buříček.

23.10.2017 v 18:55 | Karma článku: 15.54 | Přečteno: 710 | Diskuse

Zdenek Horner

JakoNacismus v Česku zvedá hlavu

Po volebním úspěchu SPD Tomia Okamury se dalo čekat, že u Jakonacistů dojde okamžitě k posunu dojmu o legalitě propagace fašismu. Pokud laskavého čtenáře zaráží slůvko Jako před slovem Nacismus, vysvětlení je uvnitř.

23.10.2017 v 18:42 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 771 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1409

Trpíme čím dál častěji hloupostí a leností, které ovlivňují náš zdravý úsudek. Proto jsem se rozhodl, že se budu nepravidelně podle míry své lenosti dělit o názory a postřehy, především z politiky, justice, legislativy, ale taky třeba o sousedovic koze. Mé příspěvky se mohou stát předmětem diskuse a drobnohledu, možná i pomluv a nepravd. Dobře tak těm, kdo dobrovolně vstupují na veřejné kolbiště. Těším se proto i na Vaše kritické ohlasy.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.